Asertivita jako zlatá střední cesta

roses

„Asertivita je hledání střední cesty mezi agresivitou a pasivitou, respektující osobní hranice všech společenských vztahů.“ (Mark Dombeck)

 Pokud by si všichni lidé na světě osvojili dovednosti asertivního chování a uplatňovali je vždy a za každé situace ve svém každodenním, běžném životě, bylo by na světě krásně. Ubyla by spousta zbytečných problémů, nebyl by tu prakticky žádný prostor pro konflikty a spory, a vše by vyřešila oboustranná dohoda nebo kompromis.

To nezní vůbec špatně! Ale co si pod slovem asertivita a asertivní chování můžeme představit? Čím je a čím naopak není?

Slovo asertivita je do češtiny často překládáno a mezi lidmi prezentováno jako „zdravé sebepoznávání“. Samotná definice zní: že je to soubor dovedností, které umožňují člověku být lepší sám o sobě, aniž by zasahoval do výlučných práv svých nebo práv jiných lidí.

Asertivitu lze chápat jako soubor komunikačních dovedností, ať už verbální nebo neverbální. Asertivní člověk se vyjadřuje velmi věcně a srozumitelně bez jakýkoliv vytáček, přesně definuje a formuluje své požadavky, a tím značně eliminuje případné nedorozumění na minimum.

Kromě výše zmíněného se umí prosadit a účinně bránit i v těch nejnáročnějších situací, aniž by ustupoval, útočil a manipuloval, jen aby dosáhl „svého“. Dokáže kritizovat bez urážek a ironických poznámek, a perfektně se vcítit do pocitů ostatních.

Není tedy divu, že často u těchto lidí není kompromis porážkou, ale největším možným vítězstvím, kdy pomyslný spor hravě promění v oboustrannou dohodu ku prospěchu všech zúčastněných stran.

Pochvalu přijímají bez falešné skromnosti a bez jakéhokoliv náznaku arogance. Asertivní lidé prostě berou sami sebe jako člověka majícího svojí vlastní hodnotu. Nepřikládají žádnou váhu tomu, co si o nich myslí ostatní lidé, anebo co se jim snaží vsugerovat a vmanipulovat.

Lidé s asertivním chováním umí velmi snadno odhalit manipulaci a zastavit ji již v samotném prvopočátku, umí bez pocitu viny říct „NE“ a odmítnout, nemají strach ze zesměšnění a své potupy.

Nikdy se nenechají jen tak využívat a zneužívat. Na kritiku, ať už je oprávněná či nikoliv, umí reagovat klidně a konstruktivně. Díky svému vlastnímu sebevědomí nejsou zcela odkázáni a závislí na názory a hodnocení jiných lidí, rozhodují převážně sami za sebe a za svoje rozhodnutí si nesou i svoji odpovědnost.

Jsou otevřenější, vyrovnanější, mají pozitivní přístup nejen k sobě, ale i k svému okolí a životu jako takovému. Oproti jiným lidem prožívají daleko lepší mezilidské vztahy.

Ve svém životě mají mnohem větší šanci dostat to, co skutečně chtějí, protože si žijí svůj vlastní život, takříkajíc po svém, neohlížejíc se na to, jak ho žijí ostatní. Nikdy nezávidí, nepomlouvají, život berou takový, jaký je, se všemi rozloženými kartami, ať už jsou dobré nebo špatné.

Tímto popisem by se mohlo zdát, že nám asertivita dokáže zajistit úplně vše, co chceme, ale ve skutečnosti tomu tak není, protože vše je o pouhém kompromisu a zlaté střední cestě. Aby jí však mohl dosáhnout, musí umět naslouchat, zbytečně se nerozčilovat a všechny vzniklé situace řešit s klidem a nadhledem. Bez toho se to neobejde!

Osvojíme-li si asertivní chování, posílíme tím i naše sebevědomí a ego. Budeme si jisti sami sebou, nabydeme mnohem větší jistoty při verbální i neverbální komunikaci, oprostíme se od zbytečných zábran, zbavíme se nervozity a nejistoty.

Prostřednictvím získané asertivity se budeme cítit nejen sebejistě, ale i bezpečně. Pomůže nám předcházet případným konfliktům a zbavovat se svých nejistot tak, abychom byli sami se sebou více spokojenější, měli se více rádi a budovali si nejen svoje sebevědomí, ale i respekt a svoji vlastní sebeúctu.

Díky asertivitě se v sobě objevujeme své lepší já, jež může pozitivně působit dál i na ostatní lidi a měnit tak svět k lepšímu…..

Autor: Andrea Bátovská, Zdroj Foto: Pixabay