Domov pro tělo i duši: Stavební pocitovník očima ženy

Jsou knihy, které se vám nechce dát z ruky. Tak moc vás osloví, tak moc máte chuť v nich listovat a nasávat energii pro svůj život. Domov pro tělo i duši je o cestě za snem. Jakýmkoliv. Může to být vysněný dům. Může to být váš životní projekt, životní vize nebo cokoliv jiného, v čem cítíte potenciál štěstí, spokojenosti a laskavosti pro svoji duši. Autorce se podařilo popsat pocitově i čistě fakticky cestu za svým vysněným domečkem. Deníček, pocitovník, krásné fotografie z jejího archívu, upřímné zpovědi, když docházely síly, slzy radosti i únavy a hlavně pocit, že i splněné sny jsou svým způsobem stres, protože si na ně musíte zvyknout. A přesně to byla potom třešnička na dortu v závěru knihy, díky které jsem si ji zařadila do šuplíčku „ty nedám z ruky“ a minimálně se mnou bude tato kniha prožívat celý rok, vždycky někde po ruce, dokud si já sama nedojdu za svým snem a nezvyknu si na něj.

Život je jako pohádka? Ale pohádky zapomněly pokračovat…

Autorka mě ke konci knihy dostala přiznáním: On i ten její vysněný dům má druhou stránku mince, jak na konci knihy přiznává, je těžké si i jenom zvyknout na zcela nový život a bydlení. Nic není růžové. Všechno vyžaduje práci. Práce i zvyk na výsledky – a to je například věc, kterou mám jen tak někdo nepřizná. „A pak už bylo všechno zalité sluncem,“ tvrdí nám i pohádky. Ale nemají pravdu. To nejhorší přišlo ve chvíli, kdy se splnil sen. Zvyknout si na něj, přijmout ho, začít o něj pečovat,  popravdě, až POTOM začíná ta pravá práce. A dosti bolestivé je zjistit i to, že někdy by nevadilo, kdyby se věci nasunuly zase do starých bývalých kolejí.  Ale to je přece tak moc normální! No ano, kdo z permanentně šťastných lidí vám tohle přizná?

Stejná je i životní cesta.

IMG 20190205 150311

IMG 20190122 145434

Knihu Renáty Kiary Vargové každý čtenář bude vnímat jinak. Podle toho, do jak životní situace a duševního rozpoložení mu padne.

V podstatě to je deníček, den po dni, jedné stavby, které vznikala od srdce. Věci praktické, věci pocitové – tady si užije jak muž, tak žena. Netušila jsem, co práce je kolem stavby domu! Co všechno je třeba zařídit – a chvála autorce, která tohle všechno nezáživné umí stručně, jasně popsat a opepřit vlastními pocity. A jednotlivými měsíci se jako červená hebká nitka táhnou také drobné radosti, každý měsíc je čas udělat si dekoraci, vylepšit zahradu, domov – a to právě tehdy, když potřebujete ten duševní relax, zaměřit pozornost jinam a tvořit pro radost.

A odnesla jsem si pocit, že celý dům, všechny dekorace a nápady, ale i celá kniha byla jednoduše tvořena s radostí.

A právě tak bychom měli žít život. S radostí i ve chvíli, kdy se příliš nedaří a nemáte jiné boty k dispozici, než zablácené holínky.

O autorce: Renáta Kiara Vargová je malířka, redaktorka, žena, která šla za svým snem a napsala o tom nenápadnou, ale o to důležitější knihu. Kdo ji jednou otevře, tomu se jeho vlastní sny zhmotní před očima a položí tu otázku „Tak co, chceš taky?“. Ráda s ostatními sdílí poznání o seberozvoji, učí se žít svobodně a podle vlastních představ. Mrkněte na její stránky, www.kiara.cz

Knihu vydalo nakladatelství Eminent, 2018, www.eminent.cz