Když samota bolí…

samota

V našem  životě můžeme být obklopeni spoustou zajímavých lidí, a přesto se uvnitř cítit prázdní a osamělí. Ano, samoty se všichni zuby nehty bráníme, vyhýbáme, a v skrytu duše toužíme po blízkém človíčku, jež by nás miloval a byl tu jen a jen pro nás a naše vlastní potřeby. 

Jakpak se asi cítí samotář, kterého samota tíží na srdci, a kterého už omrzel čas a prostor věnovaný svým zálibám; kráčející po ulici a potkávající šťastně zamilované dvojice ruku v ruce, objímající se na lavičkách v parku? Patrně se mu v očích zatřpytí slzičky bolesti a sám sebe se bude ptát: Co je na mně tak špatného, že nikoho nezajímám, že mě nikdo nemiluje? Nebo snad mám na čele napsáno: „Trápím se samotou – zoufale toužím po štěstí“?

Ne všichni jsou však nešťastní, jsou tu i tací, jež v samotě nalezli zalíbení. Možná to způsobilo nedávné hluboké zklamání či je pohltila vidina nezávislého způsobu života. Ostatně je-li člověk sám, může si života užívat plnými doušky tak, jak uzná sám za vhodné, nemusí se nikomu zpovídat ze svých činů, brát na někoho ohledy a zřetel. Ať tak či onak, samota dokáže někoho potrápit, v jiném naopak probudit touhu k hledání svého protějšku.

Co se týče hledání, v tomto směru to asi měli dříve muži a ženy o něco jednodušší než dnes.  Pro uspokojení základní potřeby bezpečí a přežití hledaly ženy muže živitele, a muži naopak ženy jakožto dobré pečovatelky, a to je díkybohu už nenávratně pryč!

V dnešní době totiž hledáme člověka, který by uspokojil všechny naše citové, intelektuální, ale i intimní potřeby, a možná i daleko více. Chceme spřízněnou duši, která nám pomůže rozvíjet společné sny o romantické lásce a trvalém štěstí… Od partnerů očekáváme, že nás budou znát a milovat, aby mohli stejně jako my jim, splnit všechny potřeby, co se týče umění naslouchat, pochopit, porozumět, podržet a vytvářet hodnoty šťastného spolužití…

Pokud  však nechceme zůstat sami, osamoceni, musíme však něco podniknout, chopit se iniciativy, protože jen tak někdo k nám nepřijde a nezaplní ty prázdná místa v bolavém srdci. Necháme-li se utopit ve svých vlastních myšlenkách a otázkách typu: jak a kde se mám seznámit, jak na sebe upozornit, co když mě nebude chtít, co když mě odmítne atd., tak se náš objekt lásky o našich chovaných citech k jeho osobě ani nemusí  dozvědět…

Takže odhoďte všechny strachy stranou a chopte se své šance, druhá už nemusí vůbec přijít!!!

Zdroj Foto: Pixabay