Christina je příběh o neskutečné mateřské lásce, která vlastně ani neměla na výběr, a o vypiplaném miminku, ze kterého vyrostla jasnovidná slečna s dvěma dušemi… Když se vám něco takového přihodí, můžete zažít třeba toto: „O těchto prosluněných jarních prázdninách se Mario a já pustíme do přestavby naší zahrady. Je třeba porazit jednu několik let starou túji. Náš plán přivolá Christininu pozornostl. Důrazně nás varuje: Nemůžete ten strom jen tak rychle pokácet, on má totiž duši, jež je v něm hluboko zakořeněna. Tato duše je poměrně pomalá a potrvá jí dva až tři dny, než si najde nový domov, nový strom. Proto tu túji nemůžete dnes pokácet.“
Příběhy duší stromů a Země
Pro mne toto bylo jedno z nejsilnějších témat. Na výběr a k probírání jich tu je ale celá řada…
Takže něco takového existuje? Christina vysvětluje, že duše stromů chce být dopředu upozorněna, aby si mohla začít hledat nový domov. V některých stromech tak sídlí i vícero duší ve vzájemném souladu, právě z těch duší, které jsou z pokácených či mrtvých stromů. Bytosti z říše fantasy skutečně existují, skřítci, víly, elementálové, říká….
A ještě jednu ukázku ráda dám, dobrá zpráva, že jsou země, kde se duše stromů a Země jako takové respektují:
„Dozvídáme se také, že v současné době je ohniskem elementárních bytostí zejména Island. Odhaduje se, že polovina tamní populace ví o jejich existenci. Silnice na Islandu jsou obvykle velmi vinuté a žádná nevede rovně na delší vzdálenost. Islanďané se vyhýbají stavbách a sídlům elementárních bytostí, aby je nerušili a nevypudili. Údajně vždy, jakmile se má stavět nová silnice, je přizván jasnozřivý člověk, aby poradil, kudy má silnice vést, aby nenarušila trollí sídla.“
Už je vám Christina sympatická? Vzhledem k tomu, co zažila, jak nejistě bojovala a rozmýšlela, jestli tady vůbec být, a jaký byl i příběh jejího druhého dvojčete, Eleny, jakkoliv příběh zní zvláštně, k dívce jsem přilnula čtenářskou mateřskou láskou, něžnou a ryze holčičí.
A co se ještě v knize dozvíme? Christina načíná i téma smrti, různých dimenzí kolem nás, celostního pohledu na tělo, zdraví a medicínu, otevírá téma pulsu Země, který nás ovlivňuje,různých stavů vědomí a rozebírá možné scénáře vývoje Země a lidstva.
Christina: Dívka, jež má zvěstovat lásku
Není to v dnešním světě utopie? Můžeme namítat cokoliv, ale na jednu stranu, i kdyby Christina dobu předběhla, můžeme ji za to poděkovat. Ve chvíli, kdy se narodila, dostal její život smysl. Stále ve mne však přetrvává nejistota. Christina a i její dvojče celkem dlouho byly na hranici života a smrti, jakoby se nejen jedna k druhé rozhodovaly, která zůstane, ale jestli vůbec tady být – pro obě. Jestli vůbec může jedna z nich vzít na bedra tak těžký úkol – i kdyby jen BÝT TAK MOC ODLIŠNÁ OD OSTATNÍCH DĚTÍ.
Být prostoupena naprosto jiným vědomím, riskovat nálepku „psychicky nemocná“, žít s vědomím, že prohlédnu lež, že jen těžko si budu rozumět s vrstevníky, kteří jsou plošší, dravější a lépe uzpůsobeni životu v džungli dnešního lidstva.
Vlastně tato představa mi seděla za zády celou dobu čtení… a každý si na ni musí udělat svůj vlastní názor. Je tedy láska opravdu prosaditelná?
Christina: Zná celý svět
Dá se říci, že po dramatickém boji o její život, o to, aby vůbec dokázala jíst a žít jako obyčejná dívka, (což jsou silné části knihy pro všechny maminky, pro které nebylo jednoduché z různých důvodů vypiplat své potomky), nastává v knize jen zdánlivé uklidnění. Slovo dostává Christina, která teoreticky zná odpovědi na všechny otázky světa. Zná vize, které nás čekají, zná spoustu dimenzí a rovin, které denně žijeme. Uvědomuje si naše průvodce, naše životy v širším pojetí a chce, abychom si něco kolem sebe uvědomili taky. Pravdou je, že kdyby to každý jenom zkusil, celá energie lidstva by se změnila.
Je to vlastně tak jednoduché. Ale zároveň tak těžké.
A proto tu asi jsou lidé jako Christina.
Upřímně: Kniha mne zasáhla jako matku, příběhem o vypiplaném miminku, rozryla emoce a nechala zahořet srdce láskou. A ocenit svou vlastní cestu a piplání.
Láska, svět, všeobjímání šlo až na druhou kolej, ale o to více sleduji, jak se mnou rozlévá i dlouho po přečtení knihy, kdy už ty mateřsky rozryté emoce ochládají. Už vnímám spíše ten fakt, že tato kniha nám má ukázat tisíc barev kolem nás, různé energie, podpory a pomoci bytostí, o kterých nemáme tušení. Nebo máme, ale považujeme je za pohádky, mýty a…
A stojí za to přemýšlet nad vším a nad všemi tématy, která tato dívka naznačuje a vysvětluje.
A nezbývá než se těšit na druhý díl!
„O autorce:
Autorka s pseudonymem Bernadette von Dreien napsala tuto knihu jako svědectví jejich života a způsob, jakým dát světu vědět filozofické úvahy (další díl bude následovat) a způsob, jakým nahlížet na svět v pravdě, lásce a jednoduchosti vědomí. S vydáním knihy jim pomohl osud, když jim přivedl do cesty po mnoha peripetiích i vydavatele této knihy. „Kam to všechno povede, ukáže čas. Předpokládáme však, že v příštích letech můžeme počítat s dalšími tituly.“
Dvojčata zrozená jako světlo jsou průvodci tímto příběhem, který vám naťukne sem a tam myšlenku, že celý svět je mnohem jemnější, barevnější a protkaný nejrůznějšími bytostmi a světy, víc než si jsme ochotni si připustit.
Vydalo nakladatelství Anch Books, 2019, www.anch-books.eu