Je pátek večer a vy jste se rozhodli vyrazit si na večeři do nějaké pěkné a dobré restaurace, abyste se odměnili na konci pracovního týdne. Jít však do neznámého podniku může být riskantní. Bude vám tam chutnat? Nebudou ceny přehnané? Bude tam příjemné prostředí? A co obsluha? Bude příjemná? A co je nejdůležitější, bude tam čisto?
Všichni jistě slyšeli, nebo možná i zažili hororové příběhy o špinavých příborech a talířích, upatlaných skleničkách, bůhví jak dlouho neuklizených kuchyních, nevyměněném oleji ve friťáku, nebo dokonce o myších ve spížích.
Už jen to, co jsme kolikrát viděli v oblíbeném pořadu s panem Pohlreichem, nás přivádí k otázce, zda to právě v této restauraci, kam hodláme jít na jídlo, nevypadá stejně jako v některých dílech pořadu o české gastronomii.
Nechcete jídlo ze špinavé kuchyně
Pokud si tuhle informaci nepřečtete v recenzích nebo vám ji nesdělí nějaký váš důvěryhodný zdroj, jak můžete vědět, zda je restaurace dostatečně čistá, abyste se tam nemuseli štítit pozřít sousto?
Existuje jeden způsob, jak hned ze začátku zjistit, zda je restaurace čistá a můžete v ní poklidně zůstat na večeři, nebo zda se máte zase hned otočit a utíkat co nejdál.
Když nemůžete do kuchyně, zkontrolujte toalety
S největší pravděpodobností vás nepustí do kuchyně ani se vám tam nepodaří nepozorovaně proklouznout, abyste zkontrolovali čistotu pracovního prostředí a místa, kde se bude vaše večeře připravovat.
Radíme vám, abyste to ani nezkoušeli, protože se to opravdu nedělá. Nejenže je to vrchol nevychovanosti a neslušnosti, ale zároveň jsou k tomu právě ty hygienické důvody. Takže raději vyzkoušejte lepší a společensky přijatelnější způsob.
Běžte se ihned podívat na toalety. Je to hned po kuchyni to nejlepší místo, podle kterého poznáte, jak moc personál dbá na úklid celé restaurace, a tedy i kuchyně.
Budete mít jistotu
Pokud jsou toalety v pořádku, čisté a bez zašlé špíny, víte, že jste na správném místě.
Pokud je však vidět, že v ní nebyl použit mop a dezinfekce, jak je rok dlouhý, běžte se raději podívat po nějakém jiném podniku.
Autor: Klára Kovalčíková