Nepostradatelný kamarád

mobil

Držím v ruce mobil a najednou mě napadne, kolikrát za den, ho asi tak vezmu do ruky. Už jen třeba proto, abych se podívala, kolik je hodin. Myslím, že mnohokrát!

Vzpomínám si, když jsem si poprvé koupila mobil. Bylo to pro mě něco úplně nového a hlavně jsem si připadala hodně „světově“ že já patřím mezi ty, kteří vlastní mobil. Dříve totiž mobil neměl každý, jako tomu je dneska. Moje mamka mi vždycky nadávala, že jsem bez mobilu, jako bez ruky, že neustále si s někým píšu, volám. Nechápala to. Měla tehdy pevnou linku a to ji stačilo. Časem si pořídila mobil a už v tom viděla výhody. Po několika letech si pořídila dotykový a to se pak přiznala, že už si neumí představit být bez mobilu! Stáhla si do něho Facebook a různé aplikace a každý den se těší, co nového se na internetu dočte. Takže teď už mně tak často nevyčítá, že se dívám do mobilu.

Nedávno jsem viděla fotku, na které byla celá rodina u babičky na návštěvě. Všichni, včetně těch starších, drželi v rukou mobil a babička seděla v křesle a dívala se na ně. Nikdo si ji nevšímal a každý byl ponořen do „svého“ světa. Smutná realita a čím dál častější.

Ať jdete dneska kamkoliv, na zastávku, do čekárny, k lékaři, ve vlaku, všude vidíte lidi, jak civí do mobilů. Pravdou je, že já za velkou výhodu považuji to, že pokud něco potřebuji, nebo můj syn, někam odjel, píšeme si, nebo voláme. Víme o sobě, že je vše v pořádku a to pro mě znamená hodně. Neumím si totiž představit, že když by se moje dítě někde zdrželo a neměli jsme mobil, nedat si vědět. Asi bych byla pološílená strachy. Takhle stačí jedna zpráva: mami, zdržím se, a já jsem klidná. A vlastně vděčná za ten prokletý mobil!

V rádiu jsem slyšela, že existuje aplikace, která vám spočítá, kolikrát za den do ruky mobil vezmete. Docela jsem se divila, že za ten den opravdu mnohokrát skoro každý, kdo si to vyzkoušel, mobil v ruce držel. A to se před tím dušoval, že víc jak pětkrát za den určitě mobil v ruce neměl! Já jsem to radši nezkoušela, ale věřím, že bych se také divila. Mobil prostě v dnešní době je naše pravá ruka. Můj synek, dodneška nevím, jak to dokázal, měl mobil maximálně půl roku! Vždycky se sám od sebe rozbil. Nejdřív jsem tomu věřila, tak stane se, že si koupíte mobil a prostě po čase přestane fungovat. Ale když se mu to stalo asi po třetí, tak jsem zbystřila a bylo mi jasné, že sám se nerozbil! Takže si na další mobil musel vydělat na brigádách. A co myslíte? Vydržel mu? Nejdéle rok! Takže když na něho neměl, spokojil se s mobilem, který měl ještě tlačítka. A ten má do dneška.

Já si na svůj mobil dávám pozor, ale pravdou je, že stačí opravdu malinko ťuknout do displeje a mobil můžete vyhodit. Několikrát se mi stalo, že jsem byla v prodejně pro mobily a lidé se tam rozčilovali, že mají nový telefon, prasknul jim displej a výměna není možná. To je opravdu pech! Já jsem jednou mojí mamce mobil objednala k vánocům. Byla jsem ráda, že jsem sehnala takový, po jakém toužila. Asi týden před vánoci mi ho přivezla kurýrní služba. Zaplatila jsem ho, rozbalila jsem ho, abych viděla, jestli je vše tak, jak má být a ouha!!! Mobil měl prasklý displej! Byla jsem z toho hodně špatná, tak jsem začala žhavit telefony a chtěla jsem vrátit peníze, nebo mobil vyměnit. Nepochodila jsem. Prodávající mi tvrdil, že jsem si to způsobila sama. Takže jsem kontaktovala právníka, nerada totiž prohrávám. Ten mi poradil, abych si sehnala soudního znalce, který posoudí, jak displej prasknul. Zvenku byl totiž netknutý, takže abych to udělala já, nebylo možné. Za pár měsíců jsem dostala zpět své peníze, protože displej prasknul mrazem, jak ho kurýrní služba vozila v autě. A pokud si dneska objednávám nějakou elektroniku, tak se nejdříve podívám, zda je vše tak, jak má být. Už jsem totiž poučená. Tak, a teď se jdu podívat, co nového mi přilétlo na mobil.

Zdroj Foto: Pixabay