Máte rádi silné příběhy? Chcete poznat dvě výjimečné ženy? Tak je právě vám určena novinka Jany Poncarové s názvem Alžběta a Nina, kterou vydalo nakladatelství Motto ve společnosti Albatros Media a.s. Rozhodně nebudete litovat.
Co vás v knize vlastně čeká?
Nina navštíví svou babičku v léčebně, která se zotavuje po zlomenině krčku. Chce jí udělat radost a vezme ji na místa, kde se narodila a kde prožívala svoje mládí. Prožijí spolu několik dní, při kterých babička Alžběta vypráví svůj příběh, který je opředený mnoha tajemstvími a nevyřešenými situacemi, při kterých vzniklo několik nedorozumění. Podaří se Nině díky své babičce vyřešit minulost a vykročit do své budoucnosti? Román Alžběta a Nina je o tajemství jedné babičky, které nebylo dosud vyřešeno. Vyprávění příběhu je formou deníku.
Knihu jsem si k recenzi vybrala náhodou, jelikož jsem o autorce knihy četla pozitivní recenze a těšila jsem se, že si knihu užiji. Byla nádherná. Rozhodně mě nezklamala a přečetla jsem jí opravdu jedním dechem. Poutavé vyprávění, silný a nezapomenutelný příběh dvou žen, zajímavá místa a tajemství, které babička Alžběta v sobě skrývala, stojí rozhodně za přečtení. Hodně jsem nad příběhem přemýšlela a prožívala jej společně s Alžbětou a Ninou. Byla jsem hodně netrpělivá a čekala jsem, až zase babička začne vyprávět a ponořím se do krásného příběhu. Měla jsem tendenci i přeskakovat, abych se co nejdříve dozvěděla, jak to vlastně s Alžbětou vše bylo a co si musela za svůj život prožít. Pro nás mnohdy situace, které už v současné době nemusíme řešit, pro hlavní postavu Alžbětu to nejdůležitější. Zpočátku se vám může zdát i nepochopitelné, proč se Alžběta tak zachovala, ale až se dostanete na konec příběhu, pochopíte, proč tak učinila. Nesmírně jsem si ji vážila, působila na mě opravdu klidným dojmem. Dokázala bych si ji představit jako svou babičku a prožívat příběh s ní.
Kniha má 352 stran, 60 kapitol a čte se velice dobře. Na obálce knihy je mladá žena, která drží záclonu a kouká z okna. Vyvolává to ve mně pocity, jež cítila Nina, když společně s babičkou Anežkou otvírala její „třináctou komnatu“.
Kniha je napsána podle vyprávění babičky autorky, která si zlomila krček a zotavovala se po operaci v nemocnici. Ve vzpomínkách se vracela do svého rodného kraje v Sudetech. Útržkovité vzpomínky z jejího příběhu a mládí přiměly autorku jej zasadit do příběhu. Ačkoli se události skutečně přihodily, románový příběh je smyšlený. Některé postavy jsou inspirovány skutečnými lidmi. Věřin deník opravdu existoval a vyšel knižně. Pasáže z deníku citované v románu jsou vymyšlené.
Několik slov u autorce:
Jana Poncarová je novinářka a copywriterka na volné noze, tvoří obsah webů a časopisů. Miluje příběhy. I ten svůj. Nejraději odpočívá v lese nebo s hrkem kávy nad zápisníkem. Město střídá s venkovem a kavárnu se zahradou. V příbězích, které píše, hledá pravdu o světě a vlastní osvobození. V roce 2018 debutovala úspěšným románem Podbrdské ženy. O rok později vyšel její druhý román Eugenie inspirovaný skutečným osudem plzeňského hotelu Continental a jeho majitelky.
Autor: Jana Poncarová
Žánr: čtení pro ženy, česká próza, román
Vydáno: 2020, Motto ve společnosti Albatros Media, Praha
Počet stran: 352
Vazba knihy: vázaná s papírovým potahem s laminovaným přebalem
ISBN: 978-80-267-1894-9
