Říká se, že Mary Fieldsová měla „temperament medvěda grizzlyho“. Na svém dostavníku taženém koňským spřežením každý týden urazila přes 500 kilometrů, aby doručovala poštu na americkém Západě. Byla to nejen její odvaha a odlišnost, ale především oddanost vůči komunitě, která z ní udělala legendu Divokého západu.
Rázná, přes sto osmdesát centimetrů vysoká a hřmotná černošská kurýrka, měla u sebe vždy revolver a pušku. Tahle práce totiž byla jen pro nejtvrdší povahy. Když zrovna na Divokém západě nedoručovala poštu, seděla někde v salonu a kouřila doutník. Dostavníková Mary byla druhou ženskou doručovatelkou, ale pro americkou poštovní službu začala jezdit jako vůbec první černoška.
Rodiče byli otroci
Mary Fieldsová se narodila kolem roku 1832 do otroctví v Hickman County v Tennessee. Proto jsou podrobnosti o jejím dětství a dospívání nejasné. Do povědomí historiků se dostala, až když se po skončení občanské války stala svobodnou ženou.
Po válce údajně odešla do Mississippi, kde pracovala na parníku jako pokojská. Poté přijala práci služky v domě soudce Edmunda Dunna v Ohiu. Zde se seznámila s Dunnovou sestrou, matkou představenou v klášteře voršilek v Toledu v Ohiu.
Začala pracovat v klášteře
Matka představená Mary Amadeus Dunnová přivedla Mary Fieldsovou, aby pomáhala s prací kolem kláštera. Jeptišky zde však dost bojovaly s Maryinou drsnou a příliš vulgární povahou i chováním. V roce 1885 odjela Mary Fieldsová z Ohia na Západ, do kláštera v St. Peter’s u Cascade v montanské divočině.
Tam matka Dunnová zřídila internátní školu pro děti, a když onemocněla zápalem plic, osobně povolala Mary Fieldsovou, aby pečovala o její zdraví a pomáhala dalším jeptiškám. Po jejím uzdravení se Mary rozhodla nevracet do Ohia a usadit se v novém klášteře. Převzala tam starost o zásobování a vozila také návštěvy z nádraží a zpět.
Odvážná a drsná Mary
Poté, co se při jedné z cest její dostavník převrátil, když smečka vlků vyplašila koně, ukázala Mary svoji nebojácnost. Celou noc sama hlídala zásoby a odrážela vlčí smečku.
Přeprala všechny chlapy
Když Mary zrovna nepomáhala jeptiškám a studentům v klášteře nebo nepečovala o zahradu a domácí zvířata, velmi ráda navštěvovala salony. Kouřila doutníky a do pěstních soubojů se pouštěla s vervou chlapa. Trénovala s revolverem i puškou a měla pověst dobré střelkyně, která málokdy mine. Ve městě si vybudovala patřičný respekt.
Život v klášteře byl poklidný. Temperamentní a vulgární Mary však byla pro klášter zkázou. Ačkoli nad ní matka představená držela ochrannou ruku, po mnoha stížnostech a jednom bouřlivém výstupu, který skončil přestřelkou s mužským podřízeným, jí biskup zakázal vstup do kláštera.
Mary tak v roce 1894 skončila v církevních službách. Matka představená i jeptišky ji však podpořily, aby se přestěhovala do Cascade, kde byla jedinou černoškou, která si otevřela vlastní krčmu. Bohužel však Mary brzy zbankrotovala. Údajně proto, že byla taková dobračka, že dávala najíst každému, kdo měl hlad. I těm, kdo neměli na placení.
První černoška, která vozí poštu
V roce 1895, když bylo Mary asi šedesát let, jí matka představená pomohla s žádostí o další práci – doručovatelky pro americkou poštovní službu. Když zvládla zapřáhnout spřežení o šesti koních do poštovního kočáru rychleji než mladší mužští uchazeči, práci získala.
Každý den ji čekala dlouhá cesta s dostavníkem. Poštu si ráno vyzvedla na vlakovém nádraží v Cascade a poté ji doručovala na několika trasách. I do těch nejzapadlejších osad, z nichž některé byly od sebe dál než 60 kilometrů.
Cesta bývala náročná, v nelítostném počasí a skalnatém terénu Montany musela zásilky chránit před bandity i divokou zvěří. Na každé cestě ji proto doprovázely puška i revolver. Poštu ale vždy doručila a nikdy nepřijela pozdě.
Doručovala za každou cenu
Jednou, když zimní sníh zablokoval silnice, si Mary hodila na rameno poštovní pytel a ušla přes 50 kilometrů na sněžnicích. Montaňané jí tleskali za její odhodlání a laskavost. Za svou poštovní kariéru si vysloužila přezdívku Dostavníková Mary.
Byla pro místní legendou. Dokázala prý knokautovat každého muže jediným úderem pěstí. Nikdy neprohrála žádnou sázku. Dokonce měla od starosty povolení pít v salonech mezi muži. Z žen tam totiž směly jen prostitutky.
Čtěte také:
Záhada muže ze Somertonu: Jeho kapsa ukrývala tajemnou šifru. Případ se dodnes nepodařilo objasnit
Mary Fieldsová si dokázala získat přátele, ať přišla kamkoli. Majitel místního hotelu v Cascade například zařídil, aby zde mohla jíst zdarma po zbytek svého života. Po osmi letech u pošty Mary Fieldsová opustila dostavník a otevřela si prádelnu.
O dva roky později její dům a podnik vyhořely do základů. Všichni obyvatelé města se sešli, aby Dostavníkové Mary postavili nový domov.
I přes její prudkou povahu ji obyvatelé Cascade zbožňovali. Na stará kolena jim také často hlídala jejich děti. Když Mary Fieldsová 5. prosince 1914 zemřela, její pohřeb patřil k největším, které město Cascade dosud vidělo.
Zdroj: allthatsinteresting.com, en.wikipedia.org
Autor: Michaela Pauerová
