Když se řekne Mata Hari, každý si vybaví krásou ženu kyprých tvarů v kostýmu indické princezny. Byla to však jen Nizozemka se smutným osudem a tragickým koncem. Příběh Mata Hari je známý již přes sto let a mnoho umělců a autorů se jejím životem nechalo inspirovat. Jaký tedy byl?
V roce 1876 se v nizozemském městě Leeuwarden narodila Margaretha Geertruida Zelleová, kterou celý svět zná pod jménem Mata Hari.
Narodila se do celkem zámožné rodiny, jenže její otec, obchodník s klobouky, zkrachoval a jako chudý muž odjel do Haagu.
Mladinká Margaretha přišla v patnácti letech o matku a v šestnácti byla vyloučena ze školy pro poměr s jednapadesátiletým ředitelem.
Manželkou přes inzerát
V osmnácti letech odpověděla na inzerát v novinách, a stala se tak manželkou důstojníka, kterému v té době bylo třicet devět let. Právě od něj se pravděpodobně nakazila syfilidou.
Manžel byl alkoholik, záletník a sadista, a jejich vztah proto nebyl úplně ideální. Přesto se jim narodil syn Norman.
Celá rodina odplula roku 1897 do Nizozemské východní Indie na Jávu a Sumatru, kde strávila čtyři roky. Po celou dobu Mata Hari sledovala indonéské tance a postupně se jim učila.
Tragédie jí zlomila srdce
Rok pro příjezdu se jim narodila dcera Louise. Pak se ale stala tragédie a pravděpodobně chůva obě děti otrávila. Syn zemřel a dcera přežila taktak. Po tragédii se rodina vrátila zpět do Nizozemska, ale jejich vztah nevydržel.
Manželé se rozvedli a malá Louise byla svěřena do péče matky. Jelikož ale její bývalý manžel odmítal platit alimenty, musela se své dcery vzdát a do opatrovnictví si ji vzal otec. To jí zlomilo srdce.
Pád na dno
Odstěhovala se do Paříže, kam si myslela, že chodí všechny ženy, které přijdou o svého manžela. Snažila se živit počestně, ale její děti, pohodlí a dům jí chyběly tak, že přemýšlela o sebevraždě.
Od divadla přes sex za peníze se dostala až k tancování pro muže v soukromí. Začala si říkat Mata Hari, což znamená malajsky „Slunce“.
Začala její éra tajemné tanečnice, která se sama halila do povědomí jako rodačka z jihu Indie, kterou vychovávali kněží a která se ještě jako dítě provdala za anglického důstojníka.
Vystupovala v mnoha evropských metropolích a stala se z ní úspěšná žena, která si z důstojníků dělala milence. Romantický vztah měla pouze s ruským kapitánem Vadimem Maslovem.
Agentkou kvůli dluhům
Během války žila v Paříži na Champs-Elysées a žila velice bujarý život, který ji zadlužil. Utrácela desítky tisíc franků za šaty, šperky nebo kočáry a snažila se vybudovat si iluzi krásy a tajemna.
Zadlužená se vrátila do rodné země a finanční situace ji donutila souhlasit s dodáváním informací od svých klientů německému agentovi Karlu Kramerovi. Stala se z ní tak tajná agentka H 21.
Netrvalo dlouho a kapitán Georges Ladoux pojal podezření, že předává informace Německu. Po tajemné tanečnici později šla i britská MI5. Vyzrazené informace se prý týkaly také tanku – novodobé zbrani.
Popravčím posílala polibky
Dne 24. června byla Mata Hari válečnou radou odsouzena k smrti za to, že vyzradila informace, které způsobily smrt desítek tisíc vojáků. Podle mnohých ale její činy nebyly spolehlivě doloženy.
Mata Hari přiznala, že ji německý diplomat žádal, aby pro něj špehovala. To ale odmítla. „Nikdy jsem se nedopustila špionáže proti Francii. Nikdy. Nikdy,“ zdůrazňovala po zatčení.
Při popravě 15. října 1917 částečně sundala pásku přes oči. Na své popravčí se dívala a posílala jim vzdušné polibky. Zasáhly ji pouze tři střely z celkových dvanácti. Ty tři však byly smrtelné.
Mata Hari zůstává i po smrti celebritou a o jejím životě vznikla řada knih, baletní představení nebo film, ve kterém ji ztvárnila Greta Garbo.
Autor: Klára Kovalčíková