Shledali se opět po třiceti dlouhých letech a pro Filipa to jejich setkání bylo jako rána z čistého nebe. Opět totiž stanul tváří v tvář ženě, která byla jeho první velkou láskou. Zamávalo to s ním a s jeho životem mnohem více, než si dokázal představit.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Po setkání, kterého se Filip roky obával, se nyní cítí postavený před zásadní rozhodnutí. Dostal totiž příležitost, která by se nemusela opakovat.
Byla to velká láska
Mezi Filipem a Zdenkou to před mnoha lety opravdu jiskřilo. Zamilovali se do sebe a byla z toho láska jako trám. Dokonce to vypadalo i na svatbu.
„Zdenka byla moje velká láska, opravdu jsem si myslel, že je to na celý život,“ netají se Filip. „Všechno nasvědčovalo tomu, že se vezmeme. Jenže pak nám do toho osud hodil vidle,“ stěžuje si.
Miloval jsem ji ještě dlouho poté
I když to mezi Filipem a Zdenkou vypadalo tak nadějně, nakonec se museli rozejít. Zdenka se kvůli nemocné mamince přestěhovala na druhou stranu republiky.
„Byl to tenkrát šok, rozešli jsme se hrozně rychle,“ vzpomíná Filip. „Navzdory rozchodu jsem ale Zdenku miloval ještě hodně dlouho poté, i když už jsem navázal nový vztah,“ netají se.
Setkání po letech oživilo staré city
Filipovi se nakonec podařilo city ke Zdence upozadit. Po několika letech a dalších známostech se oženil. Založil rodinu a žil spořádaný život.
„Do onoho setkání jsem si vlastně nemohl na nic stěžovat,“ uvažuje Filip. „Měl jsem všechno, hodnou ženu, zdravé děti, krásná vnoučata. Jenže pak jsem ji znovu uviděl a zase to tam bylo. Ty city, které roky někde uvnitř mě spaly, se opět probudily,“ píše.
Jako bychom se nikdy nerozešli…
Setkání Filipa a Zdenky po tolika letech nejenže probudilo city, které ani zdaleka nebyly zapomenuty, ale oba dva utvrdilo v tom, že odloučení vnímají stejně.
„Bylo to, jako kdybychom se nikdy nerozešli,“ popisuje Filip upřímně. „Povídali jsme si, vzájemně jsme k sobě měli tak blízko, jako kdybychom těch třicet let prožili společně. Bylo to zvláštní,“ netají se.
Musím se rozhodnout
Filip po třiceti letech opět potkal svoji první velkou lásku. Nyní se sám v sobě pere s city, které nedokáže potlačit. A vlastně asi ani nechce.
„Stále ji miluji a vím, že ona miluje mě,“ píše. „Život nám tehdy naši šanci vzal a nyní nám dal další, možná ale úplně poslední,“ uvažuje. „Musím se rozhodnout, co se svým životem dál. Miluji svoji rodinu, ale uvědomil jsem si, že celý život miluji také Zdenku. Co když už další šance nebude?“ uvažuje a přiznává, že ačkoli cítí, že se musí rozhodnout co nejdříve, nemá dostatek odvahy ono rozhodnutí učinit.
Autor: Karolína Nezbedová
