Tak ráda bych si s přítelem vyrazila třeba do kina nebo do baru. Nemyslím si, že jsme ve věku, kdy bychom se museli zavřít doma a celé dny a večery trávit jen u televize. Jenže nemůžu. Není to proto, že by přítel nechtěl. To já se tomu vyhýbám – a mám k tomu svůj důvod.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Jsou to dva roky, co já a Milan tvoříme pár. Jsem s ním šťastná a miluji ho. Přece jen je tu ale jedna věc, která mě na příteli hrozně vytáčí a se kterou si nevím rady. Upřímně? Jsem z toho zoufalá.
Brala jsem to tak, že je léto…
Milana jsem poznala před dvěma lety v létě. Byli jsme oba dva na narozeninové oslavě našeho společného kamaráda a tam jsme si padli do oka.
Nešlo si nevšimnout, že je Milan cítit potem. Jenže bylo horko, léto v plném proudu a potem tam byl tehdy cítit každý druhý. Tak jsem to neřešila.
Nedala jsem na sobě nic znát
Jenže problém s pocením přetrvával. Léto přešlo do podzimu, podzim do zimy a já si stále všímala, že se Milan potí více, než je obvyklé.
Přesto jsem nic neřekla. Nebyli jsme spolu tak dlouho na to, abych ho upozornila, že se nejen potí, ale je i cítit. Zkrátka jsem mlčela, cítila jsem se hloupě.
Odmítá to řešit a na hygienu nedbá
Po roce chození už jsem se ale osmělila. Milan se potil a nedbal na hygienu v takovém měřítku, v jakém by kvůli svému problému potřeboval.
Když jsem mu opatrně řekla, že je cítit potem a že je to kolikrát opravdu síla, odpověděl mi na to, že smrdí jako správný chlap a že to k chlapům patří. Tím mi sebral slova.
Trápí mě, že na sebe nedbá. Sprchuje se co druhý den, což je pro mě nepochopitelné. Někdy nejde do sprchy třeba tři dny a připadá mu to v pohodě. Prý to tak dělají všichni chlapi.
Čtěte také:
Radek (49): Provedl jsem manželce něco hrozného. Nemůže mi to odpustit, ale já nemohl jinak
Stydím se s ním někam jít
Kvůli jeho problému s pocením s ním odmítám chodit do společnosti. Přitom bych tak ráda vyrazila do kina, na večeři nebo na párty k našim kamarádům.
Ale nemůžu. Stydím se za svého přítele, který bez ohledu na to, jestli je jaro, nebo zima, zavání potem. Nikomu není příjemné být ve společnosti smradlavého chlapa.
Co mám dělat? Už jsem zkusila všechno. Prosila jsem, vyhrožovala, hrála to na city. Nic nezabírá. Jsem z něho zoufalá a vážně už si nevím rady.
Autor: Nikol Kolomazníková
