Nikdy jsem nebyla taková ta žena, které by při chůzi chrastily kosti. Už jako malá holka jsem se potýkala s kily navíc a je pravda, že zejména v dospívání mě moje nadváha často trápila. Můj manžel Filip se ale nikdy jediným slůvkem nezmínil o tom, že by mu moje postava vadila.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Měla jsem za to, že mě zkrátka miluje takovou, jaká jsem. Líbilo se mi na něm, že absolutně neřeší, jestli vážím 60 kilo, nebo o pár víc. Na dovolené letos v létě jsem se ale utvrdila v tom, že to z jeho strany celé ty roky byla jenom přetvářka.
Správná holka „krev a mlíko“
Kdo mě zná, ten byt potvrdil, že do modelky z titulní stránky časopisu mám hodně daleko. Od určité fáze mého života mi to ale nevadí.
Byly chvíle, kdy jsem se pro svou váhu hodně trápila. Především během puberty, kdy jsem kolem sebe měla samé hubené kamarádky a já mezi nimi vzhledem ke svým kilům vyčnívala.
Pak se ve mně ale cosi zlomilo a začala jsem se mít ráda. Z velké části za to mohl právě Filip. Poznali jsme se velmi mladí a od té doby jsme tvořili nerozlučný pár. Filip nikdy nic nenamítal proti tomu, jak vypadám nebo kolik vážím.
Vždycky jsem ho před kamarádkami vychvalovala
I můj manžel samozřejmě má své mouchy, ostatně asi jako každý. Kdykoli si ale některá z mých kamarádek stěžovala na svoji drahou polovičku, já tu svou vychvalovala.
Cenila jsem si svého muže za to, že neřeší vzhled a má mě rád takovou, jaká odjakživa jsem. Opravdu jsem byla přesvědčená o tom, že mě miluje i přes všechna ta kila navíc.
Jeho chování jsem nepoznávala
Když nám přátelé navrhli, že bychom mohli společně strávit letní dovolenou, byli jsme s manželem nadšení. Helenu a Pavla jsme znali už roky a vždycky s nimi byla legrace.
Těšila jsem se na deset pohodových dní. Dovolenou jsme si po náročném roce zasloužili a já se nemohla dočkat, jak si ji po boku našich přátel užijeme.
To jsem ale netušila, jak se můj manžel, kterého jsem roky vychvalovala a vyzdvihovala až do nebes, vybarví. Během dovolené se ke mně totiž začal chovat tak, jak jsem u něho nebyla zvyklá. Vůbec jsem ho nepoznávala.
Z jeho strany to celé ty roky byla jenom přetvářka
Začalo to narážkami na moji váhu. Kritizoval moje plavky, nezapomněl dodat, že kdybych vypadala jinak, mohla bych si mnohem více vybírat. Trápilo mě to, ale zpočátku jsem se to snažila brát s nadhledem.
Pokračovalo to jednoho odpoledne na pláži. Zrovna nás míjela skupinka místních dívek a všechny vypadaly jako modelky. Manžel pronesl něco v tom smyslu, že chlap, který má doma takovou babu, je šťastlivec a že on takové štěstí v životě neměl. To mě velmi zasáhlo.
Když se přidalo ještě pár takových poznámek, narovinu jsem na manžela udeřila. Zeptala jsem se ho, zda má nějaký problém s tím, jak vypadám. Nejdříve se snažil vykroutit, pak ale začal povídat o tom, že už si kolikrát říkal, že bych se s tebou mohla něco udělat.
Došlo mi, že se celé ty roky jen přetvařoval. Určitě mu na mně vadilo, že jsem oplácaná, jen mi to z nějakého důvodu neřekl. Velmi mě to mrzí.
Autor: Karolína Nezbedová
