Až po boku Honzy jsem pochopila, že vztah může být opravdu krásný. Před ním jsem měla několik partnerů, s žádným z nich to ale nevyšlo. Neříkám, že to byla přímo jejich chyba. Vždycky se našlo něco, kvůli čemu jsem byla ve vztahu nešťastná a nespokojená.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
S Honzou je to o něčem úplně jiném. Vedle něho si užívám všechny krásy spokojeného vztahu, na který si nemůžu stěžovat. Tedy, nemusela bych, kdyby Honza nedělal jednu věc, kterou mě opravdu deptá…
Princ na bílém koni
Za svůj život jsem měla několik vztahů, bohužel žádný z nich nevydržel příliš dlouho. Zpravidla jsem to byla já, kdo vztah ukončil. Měla jsem pocit, že to není ono.
Když jsem poznala Honzu, vstupovala jsem do našeho vztahu s pocity, že to možná ani tentokrát nevyjde. Už jsem zkrátka byla vůči vztahům skeptická.
Jenže Honza se ukázal jako můj princ na bílém koni. Musela jsem si na něho počkat, několikrát se spálit a zklamat, ale rozhodně to čekání stálo za to.
Náš vztah je opravdu krásný
V porovnání se všemi mými dosavadními vztahy je ten s Honzou doslova jako z pohádky. Honza je milý, ohleduplný partner, který se neustále snaží, abych byla po jeho boku šťastná. A já opravdu jsem.
Našemu vztahu bych nedokázala absolutně nic vytknout. Prakticky se nehádáme, na všem se shodneme. Je tu ale jedna věc, která mě deptá.
S tímhle jsem se u mužů ještě nesetkala
Ačkoli jsem měla už několik mužů, žádný z nich nedělal to, co dělá Honza. A abych upřímná, jsem z toho docela vykolejená. Podle mě to totiž není normální.
A čím mě můj partner, který je v mých očích jinak naprosto dokonalý, tolik vytáčí? Plánovaným milováním. Opravdu si nedělám legraci. Pokud jde o náš intimní život, Honza ho plánuje do posledního detailu.
Nic se neděje mimo plán
Od svých kamarádek, které už mají děti, častokrát slýchávám, že na nějaké partnerské radovánky po narození dětí není tolik času jako dříve. Právě u nich bych dokázala pochopit, že si s partnerem musí naplánovat, kdy si na sebe udělají čas.
Já a Honza ale děti nemáme, proto nechápu jeho potřebu plánovat do posledního detailu náš intimní život. Nesvěřila jsem se mu s tím, ale opravdu mě s tím deptá. Nejsem robot, abych musela fungovat podle nějakého plánu. Natož když jde o tak příjemnou věc, jako je milování.
Kolikrát na nějaké intimnosti ani nemám chuť, když mi Honza s úsměvem na tváři připomene, že právě dneska to máme v plánu. Cožpak tohle se plánuje? Nemělo by být milování spontánní záležitostí?
Jsem z toho docela zoufalá. Nevím, proč má Honza potřebu si náš intimní život plánovat. Bojím se ho zeptat, abych ho třeba nějak neranila. Proto i nadále mlčím, ačkoli je to věc, která mě v našem vztahu ubíjí.
Autor: Karolína Nezbedová
