S Filipem jsme spolu chodili teprve několik týdnů a byli jsme zrovna v té fázi, kdy se člověk nemůže toho druhého nabažit. Stačil jeden svůdný úsměv nebo pohlazení po zádech a vždycky to skončilo stejně. V posteli jsme strávili opravdu hodně času.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Na Filipovi mi mimo jiné okamžitě učarovalo i to, že je opravdu pozorný milenec. Měla jsem před ním několik vztahů a muži, se kterými jsem chodila, nebyli v posteli špatní. Filip byl ale úplně jiný level a naprosto si mě omotal okolo prstu.
Dělali si z nás legraci
Asi všichni prožíváme začátky vztahu hodně intenzivně, proto se ani nám nemohl nikdo divit, že jsme ze začátku chtěli být jen sami dva.
Z toho důvodu jsme nejednou odmítli pozvání našich přátel na nějakou společnou akci. Kamarádi se nám kvůli tomu často smáli a měli poznámky, abychom k té posteli nepřirostli, když jsme tam teď prakticky 24 hodin denně.
Uměl to, co žádný chlap před ním nedokázal
Milování s Filipem bylo jako nechat se unést do úplně jiného světa. Za dveřmi ložnice dokázal něco, co dosavadní muži v mém životě ne. Nesahali mu ani po kotníky.
Uvědomovala jsem si, že si mě podmanil především tím, jaký je milenec. Ano, byly tu i další věci, jako třeba pozornosti, které jsem dostávala, objetí kdykoli během dne a podobně. Ale tohle bylo na něm opravdu to nejpřitažlivější.
Pro jeho nápad jsem se nadchla
Filip to se mnou zkrátka uměl a já si byla vědoma toho, že ať už po mně bude chtít cokoli, okamžitě mu to dám. Proto mě nepřekvapilo, s jakou rychlostí jsem se nadchla pro jeho nápad.
Přítel navrhl, že místo postele půjdeme do sprchy. Ve sprše už jsem to zkoušela, ale tušila jsem, že s Filipem to bude jiné kafe.
A taky bylo. Na tuhle vášnivou noc, která začala opravdu velmi příjemně, budu vzpomínat do konce svého života…
Všechno bylo v pohodě, ale pak se to pokazilo
Horká voda, stísněný prostor a naše dvě nahá těla zapletená do sebe – asi nemusím popisovat, co se mnou ty okamžiky ve sprše dělaly. Všechno bylo krásné až do chvíle, kdy jsem špatně položila nohu a už jsem ležela.
Vzrušení bylo rázem fuč a vystřídala ho šílená bolest. Dodnes nevím, jak se mi to povedlo, ale natáhla jsem se v té malé sprše jak široká, tak dlouhá. Upadla tak nešťastně, že jsem si něco udělala s rukou.
Místo v posteli jsme mazali do nemocnice
Bolest ruky byla tak ukrutná, že jsem v slzách prosila přítele, aby mě vzal do nemocnice. Nejdříve mě musel obléknout, a to tedy bylo peklo. Bolel mě každý pohyb.
V nemocnici si nás pozdě večer nikdo nevšímal, strávili jsme tam všeho všudy asi čtyři hodiny, než jsem prošla vyšetřením a následně sádrováním zlomené ruky. Když se mě doktor ptal, co jsem dělala, byla jsem rudá až na zadku.
Z původně vášnivého milování jsem si odnesla zlomenou ruku a tři týdny v sádře. Teď už na to vzpomínáme s úsměvem, ale bolelo to jako čert. Do sprchy už se od té doby chodím opravdu jen sprchovat.
Autor: Karolína Nezbedová
