Každému připadá svůdné něco jiného. Zatímco jednomu se líbí štíhlá postava, jiný upřednostní plnější tvary. Mnoho žen tvrdí, že muži s chlupatou hrudí jsou ti nejpřitažlivější, ale Renata na to má názor zcela opačný. A právě proto je teď v rozpacích z toho, jak pokračovat ve svém vztahu.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Nechci nikoho soudit podle toho, jak vypadá. Daniela jsem poznala před dvěma měsíci a je to skvělý chlap. Když jsem ho potkala, zaujal mě na první pohled, a když jsem s ním začala na baru mluvit, hned jsem v něm viděla prince,“ vypráví.
Renata popisuje Daniela jako o pět let mladšího muže s modrýma očima a kratšími černými vlasy. „V obličeji vypadá jako mladíček. Na bradě nemá ani chloupek. Jeho vzhled na mě zapůsobil,“ píše Renata.
Mladý vzhledem, zralý jednáním
Podle Renaty je Daniel úplně jiný, než jak působí. Vypadá sice na první pohled jako naivní mladíček, ale když s ním začala mluvit, zjistila, že už ve svém věku pracuje ve finanční firmě svého otce a je poměrně vzdělaný a zkušený.
„Choval se ke mně mile, zval mě na drinky, na dalším rande nikdy nezapomněl přinést růži. Jeho jednání mi lichotilo, a kdykoli jsem s ním mluvila, měla jsem pocit, že je alespoň o pět let starší,“ popisuje.
„Začala jsem ho považovat za dokonalého, ale nechtěla jsem nic uspěchat. Kdykoli jsem s ním byla venku, cítila jsem, že se červenám. Začala jsem si připadat zamilovaná a po dvou měsících jsem ho poprvé pozvala k sobě.
Po skleničce vína šlo všechno ráz na ráz. Ukázalo se, že Daniel moje city sdílí. Jenže když jsme po chvíli líbání skončili v posteli a já mu sundala tričko, zarazila jsem se. Jeho hruď totiž prince nepřipomínala ani trochu.“
Renata říká, že Daniel pod tričkem vypadal spíše jako medvěd. Ačkoli v obličeji to byl mladík, jeho zarostlá hruď prý vypovídala o tom, že už je mužem se vším všudy. „Bála jsem se toho, co by mohlo být níž,“ přiznává se.
Řekla jsem mu, že nechci nic uspěchat
Renata v polovině svlékání Daniela zastavila. Ačkoli ho v té chvíli chtěla, jeho chlupatá hruď v ní vyvolala pocit odporu. Vymluvila se proto, že nechce nic uspěchat. Odcházel prý poměrně zmatený.
„Druhý den mi volal, zda je mezi námi vše v pořádku a zda se s ním chci dál vídat. Řekla jsem mu, že ano. Šla jsem s ním od té doby ven dvakrát, ale žádný pokus o větší sblížení neproběhl. Nechává to na mně.“
Renata teď neví, co má dělat. Daniel se jí líbí, asi je do něho podle svých slov i zamilovaná. Jenomže zároveň ji děsí jeho nahé tělo. „Je mi to trapné. Nechci ho soudit podle vzhledu,“ píše.
„Mnoho žen by za takového chlapa dalo miliony. Já ho mám přímo před nosem a jen kvůli maličkosti s ním zkrátka spát nechci. Nebo možná chci, ale bojím se,“ popisuje. „Jsem sama ze sebe zmatená a nevím, co dál.“
Renata se s Danielem prozatím vídá. Říká, že pokud spolu mají být, dříve nebo později překoná svůj odpor, nebo mu řekne pravdu o tom, proč ho už k sobě domů nezve. „Co mám dělat? Jak mám překonat ten pocit, že ho chci, ale zároveň nechci?“ ptá se závěrem.
Autor: Shani Maiová
