Jitka byla vždycky žárlivá. Bývaly doby, kdy se mi to líbilo. Když jsme spolu začínali chodit, lichotilo mi, že si mě hlídala a střežila každý můj krok. Pak jsme spolu začali bydlet a já tak nějak počítal s tím, že toho s tím žárlením nechá.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
To jsem se ale přepočítal. I když jsem Jitce nedal jedinou příležitost k tomu, aby mohla byť jen pomyslet na moji nevěru, ona se tou představou stala skoro až posedlá.
Vždycky žárlila
Na žárlivost mojí přítelkyně Jitky měli moji kamarádi vždycky nějakou rádoby vtipnou připomínku. Věděl jsem, že mají pravdu a Jitka to přehání, ale na oko jsem se tvářil, že by si ty svoje řeči měli nechat.
Přiznávám, že na začátku mi Jitčina žárlivost lichotila. Líbilo se mi, jak se bála, že by o mě mohla mít zájem jiná žena. Jak si dávala pozor, aby se na mě žádná ani nepodívala.
Doufal jsem, že se to zlepší
Po roce a půl jsme spolu začali bydlet. Tehdy jsem tak nějak počítal s tím, že když se v našem vztahu posuneme o krok dál, Jitka toho nechá.
Jenže nenechala. Dokonce se mi zdálo, že je to žárlení ještě horší. Najednou totiž věděla, kdy mám přijít domů, a běda, když jsem přišel třeba o čtvrt hodiny později.
To byl hned oheň na střeše. Hned mi vyčítala, proč ji podvádím. Hned jsem měl někoho v práci a tak podobně. Začalo mě to unavovat.
Byla posedlá představou, že jsem jí nevěrný
Jitka začala být posedlá tím, že někoho mám. Za vším hned hledala milenku. Zdržel jsem se v koloně? Byl jsem automaticky u milenky! Dostal jsem v práci přesčas? Určitě jsem byl s milenkou.
Nebudu lhát, že její hysterické scény a představa, že jsem jí nevěrný a basta, mě nejednou dohnaly k přemýšlení nad tím, jestli vztah neukončit.
Načapal jsem ji při činu
Posledně už to ale přehnala a já ji u toho načapal. Týden dopředu jsem avizoval, že jdeme v pátek odpoledne s kamarády hrát do městské haly nohejbal.
I když to věděla, stejně mi nevěřila. Já v pátek odpoledne vyrazil na místo, a byť jsem to hned nevěděl, Jitka vyrazila se mnou. Šmírovala mě.
Čtěte také:
Radana (55): Nemůžu si pomoci, pořád lovím mladé muže. Ten poslední si mě ale pořádně vychutnal
Po nohejbale jsme se přesunuli ke kamarádovi domů. Po pár pivkách, které jsme si tam dali, jsem se vydal domů. Před domem jsem si všiml auta, které mi bylo povědomé. V něm nebyl nikdo jiný než Jitka. Krčila se a stahovala si kapuci přes hlavu – asi abych si jí nevšiml.
To už byla poslední kapka. Dal jsem Jitce nůž na krk. Buď toho nechá, nebo končíme. Sekala dobrotu, ale vydrželo jí to asi měsíc. Poté jsme se rozešli.
Autor: Nikol Kolomazníková
