Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj.
Kdo by neznal tyhle slavné verše od Karla Hynka Máchy. Snad každý z nás se je ve škole učil zpaměti. A jak jste na to vy? Pamatujete si ještě slavnou báseň? Slavíte první máj?
První máj je vlastně svátek zamilovaných, jenže v dnešní době už ho málo kdo slaví. Hodně se tu uchytil spíše Svatý Valentýn. Já osobně Svatého Valentýna nedržím, přijde mi to až moc „americké“.
Starší podoba prvního máje je zastíněna oslavami svátku práce. Určitě má každý ještě v paměti (ti dříve narození, tedy i já), jak se chodilo do průvodu a mávalo se tzv. mávátky. Já jsem na jednom takovém průvodu byla a vzpomínám si, že zrovna začalo sněžit. S kamarádkami jsme si jely týden před velkou slávou, do města vybrat ty nejkrásnější mávátka! Tehdy jich moc na výběr nebylo, ale já měla růžovou velkou kytku, která se mi na první pohled zalíbila a byla jsem s ní víc než spokojená! Další rok se již do průvodu nešlo a já mám aspoň jednu zkušenost navíc, o které mohu vyprávět.
První máj také úzce souvisí se slavností konané v jeho předvečer- jako naše české Pálení čarodějnic.
Příjemnou tradicí, prvního máje, je políbení ženy pod rozkvetlou třešní. Rozkvetlý strom je schopný plodit a s plozením se spojuje celý květen. Říká se, že když muž políbí svou ženu, pod rozkvetlou třešní bude následující rok oplývat krásou a přitažlivostí. Když ale žena polibek nedostane, uschne. Někde jsem četla, že se nemusejí páry líbat jen pod třešní. Vhodným stromem je prý i višeň, bříza nebo jabloň.
Co mi přijde trochu zvláštní je, že květen, je vlastně měsícem lásky, ale podle staré pověsti by se v tento měsíc neměla uzavírat manželství. K májovým svatbám se totiž váže pověra, která novomanželům věští tragický konec – na svatbu v máji do roka máry. Dříve se této pověře hodně věřilo a lidé se jí báli.
Já si snad nepamatuji, že by se v dřívějších dobách v květnu někdo ženil, nebo vdával. V dnešní době, ale svateb přibývá a co vím, tak nikoho „zatím“ tragický osud nepotkal a doufám, že ani nepotká! Dokonce se ještě i dnes skoro v každé vesnici staví májky – tzn. označení ozdobného kmene stromu. Vršek májky se zdobí věncem. Májku v noci hlídali muži, protože pokud by se podařilo někomu z jiné vesnice májku porazit, nebo aspoň odříznout její vrchol, byla by to pro danou vesnici velká ostuda.
Ať už věříme pověrám a v květnu se radši nevdáváme a neženíme, je to hlavně měsíc lásky a jara, kde všechno krásně kvete a voní.
A tak se milé dámy nechte políbit pod jedním úžasně rozkvetlým stromem, ať jste celý rok krásné a vitální!
