Čas. Jak vnímáte čas? Taky máte poslední dobou pocit, že všechno strašně letí a na nic vám nezbývá čas? Mně tedy ano! Někdy mám pocit, že se v pondělí vzbudím a za pár hodin je už zase pátek! Nebo si vzpomenu, jak rychle vyrostl můj synek. Jak je to dlouho, co jsem si ho přinesla z porodnice? Mám pocit, jako by to bylo včera…
Říká se, že čas zahojí všechny rány. A asi tato starověká moudrost je pravdivá. Nemyslím si, že by ji zahojil, jako nějaká mastička, která se dá na ránu. Spíš všechno, co člověku ublížilo, tak časem vybledne. Vztek a bolest se postupně vytratí a zbydou jen vzpomínky. Je zvláštní, že lidé si pamatují spíš to hezké – aspoň se to říká. Mně na některé lidi zbylo bohužel i těch špatných vzpomínek a myslím si, že je tam budu mít vždycky. Zřejmě se s tím člověk smíří a tím, že si do života vpustí nové lidi a hlavně nové zážitky, ty špatné časem přestane řešit. Vždyť kdo by chtěl stále žít v minulosti? Nikdo. I když je pravda, že pár takových lidí, co stále žijí minulostí, znám. Nic jiného nedokáží řešit, než jen to, jak žili, jak jim kdo ublížil, jak si v životě prožili své. Nedokáží se soustředit na nic nového, brát přítomnost, která se jim nabízí a zavřít dveře za minulostí. Upřímně mi takových lidí je líto, řeší vlastně něco, co se nedá změnit. Možná, kdyby někdo vynalezl stroj času a my se mohli vrátit zpět. Ale to se zatím nikomu nepodařilo. Jen ve filmech. A že jsem jich pár viděla- docela mě to zaujalo. Kolikrát jsem si říkala, že kdyby takový stroj času existoval, mnoho věcí bych ve své minulosti změnila. A asi skoro každý!
Mnohokrát se mi stalo, že jsem si třeba na víkend naplánovala spoustu věcí, ale stihla jsem jich jen půlku! Kvůli času. Zkrátka jsem víc nestihla. Občas si přeji, aby den měl aspoň o pár hodin navíc! Aby tak rychle neutíkal. Když mi je někde hezky, nebo jsem s někým s kým mi je fajn, čas strašně rychle letí. Naopak, když mě něco nebaví, nebo jsem někde, kde být musím a nechci, čas, jako by se zastavil! Vzpomínám si na den, kdy mi moje mamka zavolala, že musí na operaci. Bylo to v šest hodin večer, a já jsem čekala, až se lékaři ozvou, jak operace dopadla. To čekání nebralo konce a čas se neskutečně vlekl! Měla jsem pocit, jako by jedna minuta byla hodina! Neustále jsem sledovala hodiny a myslela jsem si, že třeba došla baterka a ony se zastavily. Nezastavily. Naštěstí operace dopadla dobře, a rána, kdy mi volal lékař, jak na tom mamka je, jsem se také dočkala.
Když jsem byla malá a na něco jsem se strašně těšila, šla jsem brzy spát, abych to čekání zaspala. Občas, když se sejdu s kamarádkami, mám pocit, jako bychom se vůbec nezměnily! Pořád jsme stejné, jen když se podívám na fotky, před dvaceti lety, tak nám přibylo pár vrásek. A to si pak také uvědomím, jak čas rychle plyne. Moje babička říká, že to, jak člověk stárne a jak čas letí, nejlépe poznáme na dětech. A má pravdu. Mnoho mých kamarádek a známých už jsou babičky a dědečkové! Já ještě naštěstí ne, a doufám, že ještě nějakou dobu nebudu. Ne že bych si vnoučka, nebo vnučku nepřála a být babičkou bych si představit uměla, ale pak si teprve uvědomím, jak ten čas letí! Proto nikdy nepromarněte ani jednu minutu svého času a dělejte věci, které chcete, buďte s lidmi, které máte rádi a oni vás a naopak vyhněte se těm, kteří vás jen využívají a berou vám energii. Čas opravdu rychle plyne a není nic krásnějšího, než se pak ohlídnout za minulostí a být spokojený s každou prožitou minutou.
„Zatímco ztrácíme svůj čas váháním a odkládáním, život utíká.“ — Seneca římský filozof
Zdroj Foto: Pixabay
