„Dáváte jen málo, když dáváte ze svého majetku. teprve, když dáváte ze sebe, opravdu dáváte. (Kahlil Gibran)
Když mluvím o dávání, nemluvím jen o dávátí toho, co jste ochotni dát, protože to už nepotřebujete. Doslova mluvím o dávání toho, co byste si sami přáli mít. Nechcete-li nic, nedávejte nic. Chcete-li lásku, pak dávejte lásku.
To, co dobrovolně vydáte, se k vám zase vrátí. Vím, že když jednám s někým s láskou, určitě bude mou lásku opětovat.Musím nadále dávat, abych mohl přijímat. Jak budete zacházet s druhými, tak budou oni zacházet s vámi.
Ale jestliže budete měřit, co dáváte, nebudete mít žádnou záruku toho, co se vrátí k vám. Když dáváte, co sami chcete, bez měření kolik nebo co se vám vrátí, dáváte dar sobě a po něm budou následovat dary od druhých. Jak smýšlíte o lidech, kteří vás mají rádi? Dávají vám dary a materiální věci bez požadavků nebo lpění? Nezatěžují vás pocitem viny ani plánem na splácení, a tak přijímají na oplátku váš dar díků…
A proto: „Dávejte to, co chcete dostat. Stonásobně se vám to vrátí v době, kdy to budete nejméně očekávat!“
Zdroj: Převzato z knihy 365 receptů pro duši od Dr. Bernie S. Siegela, vydalo Nakladatelství Pragma v roce 2010
Zdroj Foto: Pixabay
