Trápí vás opary? Máte je často? Já poměrně ano. Zrovna dneska ráno jsem se vzbudila s příšerným oparem pod nosem! Nejen, že vypadám, jako strašidlo, ale hlavně mě to ukrutně bolí.
Já jsem nikdy na opary netrpěla. Vlastně jsem ani do nedávna nevěděla, co to opar je. Pak se mi udělal pod nosem, a od té doby se mi tam dělá často. Stačí, když se rozruším, mám stres, nebo prostě mám jen takovou tu vnitřní horečku a opar je na světě! Je zvláštní, že na rtu, jako mnoha lidem, se mi dělá opravdu zřídka. Tam to sice také bolí, ale není to tak vidět a hlavně aspoň já ho nemám tak velký, jako pod nosem.
Nedávno jsem byla u paní doktorky, protože se mi nechtěl hojit a měla jsem ho hodně rozlezlý. Dostala jsem léky, opar se mi během dvou dnů zmenšil a pak se ztratil. Hurá! Byla jsem nadšená! Bohužel jen do té doby, než se mi tam objevil znova a dvakrát takový! Takže léky na opar už neberu, protože podle mé zkušenosti, když už vám vyrazí, tak to musí odeznít samo a v celé své kráse.
Zkoušela jsem také různé mastičky. Kamarádka mi poradila, že mám mastičky střídat, že pokud používám stále jednu a tu samou, už pak na opar neúčinkuje. Takže jsem jich vyzkoušela opravdu hodně, a musím ze své zkušenosti říct, že mi nepomáhá skoro žádná. Možná jen zmírní to nepříjemné pálení a bolest. V lékárně mi poradili i takové ty náplasti. No, tak to nikomu nedoporučuji! Přiložila jsem kulatou, průhlednou hmotu na opar a myslela jsem si, že mám vyhráno, protože tam psali, že to opar i zahojí.
Žádné puchýřky, žádné strupy, nic…Ráno, když jsem se vzbudila – náplast jsem si dala na noc, tak jsem myslela, že špatně vidím! Opar jsem měla tisíckrát větší, než večer. Pod náplastí „vodu“ a když jsem se pokoušela strhnout hmotu, tak jsem ji strhla i se svou „oparovou“ kůží! Bolelo to, jako snad nikdy a ještě mi tekla krev. Strup jsem měla příšerný a hojil se mi skoro tři týdny. Takže za mě náplast už opravdu nikdy!
Zkoušela jsem i různé babské rady, ale ani to mi nijak nepomohlo. Česnek, různé bylinky, jako třeba heřmánek – ten vám opar aspoň trošku zklidní a mírně vysuší, takže ten používám. Jednou jsem zkusila i kvasnice (největší radost z toho měl můj pejsek, protože mi ty kvasnice chtěla stále olizovat). Rozpustila jsem je ve vodě a potřela jsem si jimi postižené místo. To mi sice také nijak nepomohlo, ale udělala se mi na tom taková krusta a do rána jsem se aspoň vyspala. Kolikrát jsem totiž nechtěně zavadila o polštář a ta bolest mě až probrala ze sladkého snění.
Takže, kdo na opary trpí stejně, jako já, tak ví, o čem tady píšu. Kdo má ve vínku je mít, tak je prostě mít bude a myslím si, že snad ani žádná prevence – tedy kromě toho, aby se člověk nestresoval a jen si užíval života, neexistuje. Pokud ale máte nějaké hodně dobré a účinné rady, napište nám je do komentářů, určitě tím nepotěšíte jen mě.
Zdroj foto: Pixabay