Splýváme spolu jako vlny v oceáně. (Anonym)
Vždy přemýšlím o „řece života“ jako o našem krevním řečišti, takovém, které se vlévá do moře věčnosti. Nic skutečně nekončí, jen to mění formu.
Ale jestliže je život řeka, zastavte se a přemýšlejte o tom, kde je zdroj. Dostali jste začátek a život proudem od jiných. Jakým směrem se pak vaše řeka vydala? Co jí prohloubilo? Zatratilo? Vytvořilo turbulence? Zklidnilo? Oteplilo? Žilo v ní? Co se k ní připojilo a k čemu se přidala ona? Kam teče? Co se jí postavilo do cesty?
Toto je váš život. Nacházíte svou vlastní cestu, nebo dovolíte, aby její proud řídili jiní? Ano, všichni musíme na sebe vzájemně působit a občas měnit směr, ale je důležité udržet vlastní cestu. Když jste vyčerpáni kvůli obdobím sucha v životě, můžete se občerstvit vodami shůry. Přistupte k vyššímu zdroji.
Vaše krevní řečiště je jedinečné, i když je zároveň součástí velkého moře života…
Zdroj: Převzato z knihy 365 receptů pro duši od Dr. Bernie S. Siegela, vydalo Nakladatelství Pragma v roce 2010
Zdroj Foto: Pixabay
