Zklamání, důvěra – ruku v ruce…

důvěra

Největší zklamání jsou ta, kterých se na nás dopouští ti, jenž považuje za své nejbližší…celým srdcem je milujeme, důvěřujeme jim, ale ve výsledku je to jen naše vlastní chyba, kdy jim dáme do ruky nůž a ukážeme místo, kam mají bodnout…

Už jste někdy přemýšleli nad tím, kolikrát vás někdo zklamal? Nebo kolikrát jste zklamali někoho vy? Asi bychom to nespočítali.

Ať už vás někdo zklame v čemkoli, je to vždycky nepříjemné a v člověku to zanechá nepříjemné a někdy nesmazatelné stopy. Pro mě, a asi i mluvím za spoustu jiných lidí, je nejhorším zklamání ztracená důvěra – lhaní.

Jak již jsem psala, za život vás zklame mnoho lidí, rodina, přátelé a děti a dokonce i cizí lidé. Vzpomínám si, jak mi moje mamka občas říkala: to jsi mě teda zklamala, že jsi z té písemky dostala čtyřku. To pro mě bylo horší, než kdyby mi dala facku, nebo zaracha. Mrzelo mě, že jsem pro ni byla zklamáním. Těžko jsem to nesla, a vlastně i dodnes mě mrzí, když u něho ztratím důvěru a tím ho zklamu. Proto se snažím nikoho nezklamat. A jestli se mi to daří? No, já si myslím, že se opravdu snažím, ale každý člověk má svou pravdu a vnímá věci jinak. Takže sem tam někoho zřejmě zklamu.

Četla jsem mnoho citátů o zklamání a některé vážně mluvily z duše. Když jsem chodila na „základku“, tak jsem kamarádila se dvěma kamarádkami. Byly jsme taková nerozlučná trojka. Všude jsme spolu chodily, poslouchaly jsme stejnou hudbu, líbily se nám stejné filmy. No prostě kamarádství, až za hrob, dalo by se říct. Pak jsem se přihlásila do jedné soutěže o tvář roku, vybrali mě, a ejhle! Ze dne na den se mé kamarádky se mnou přestaly bavit! To pro mě bylo velké zklamání, a i když jsem jim už dávno odpustila, bylo to pro mě jedno z největších zklamání, které jsem zažila. Jejich vysvětlení po několika letech bylo to, že ony najednou zjistily, že mají jiné zájmy, než já. Začaly poslouchat jinou hudbu, začaly se jinak strojit, změnily účes. Dneska se spolu zase bavíme, pokud se tedy vidíme, každá z nás bydlí jinde. Ale jejich zrada pro mě vždycky bude zklamáním, protože jsem jim věřila.

Zklamat vás může i nějaká věc, kterou si koupíte. Je to sice jiný druh zklamání, ale také to není příjemné. Já jsem si jednou za své těžce vydřené peníze z brigády koupila přehrávač. Za pár dní přestal hrát, tak jsem ho musela dát na opravu, ale nešel už opravit. Vrátili mi peníze a já si koupila jiný, ale už ne tak dobrý. Takže velké zklamání, protože jsem na něho byla pyšná, že jsem ho vybrala sama a hlavně mi okamžitě padnul do oka. Stejně tak mě párkrát zklamalo zboží, které jsem si objednala přes internet.

Když vás zklame partner, se kterým už nějaký ten pátek jste, pak to bolí dvojnásob. Věříte mu, říkáte mu vše, sdílíte s ním vaše intimnosti a on vám pak vrazí kudlu do zad. A čím silněji, tím lépe. Moje kamarádka, mimochodem, moc ji obdivuji, má asi svatou trpělivost se svým manželem! Několikrát v automatech prohrál celou výplatu, slíbil ji, že už to víckrát neudělá a za půl roku to udělal znova. Když jsem se jí ptala, jak mu může ještě důvěřovat, tak mi odpověděla, že ho zkrátka miluje. Ale stačí to pro vztah, kterému chybí důvěra? Každý zdravý vztah je o důvěře, když chybí, je to velké zklamání a rány, které vzniknou, se jen těžko hojí.

Takže se pokuste nezklamat lidi, které milujete a pokud se tak stane, ukažte jim, že to byl jen přešlap. A pokud někdo zklame vás, tak sice nezapomínejte, ale odpusťte, tím ulevíte hlavně sami sobě.

Zdroj Foto: Pixabay